Trumpovo celní tsunami rozvrátilo akciové trhy

Zejména počátkem dubna šla všechna makro data stranou, jelikož na sebe veškerou pozornost nejen finančních trhů strhnul americký prezident Donald Trump, který vrámci svého Liberation day představil tzv. reciproční cla, která byly v mnoha případech překvapivě vysoká. „Vlna recipročních cel má potenciál tvrdě dopadnout na mezinárodní obchod, což může negativně ovlivnit podnikání mnoha firem a vlastně i celkový růst světové ekonomiky,“ vysvětluje ekonom Partners Martin Mašát.

Během pár dní po oznámení nových cel akcie všech hlavních regionů odepsaly přes 10 procent, a hlavně americké akcie vstoupily do pásma korekce. Některé sektory se dostaly až do tzv. medvědího trhu, což je pokles o 20 a více procent oproti poslednímu maximu. Například americký technologický index NASDAQ ztratil od poloviny února do poloviny dubna přes 22 procent.  

Od půlky měsíce přišlo na akciové trhy uklidnění, čemuž pomohlo i Trumpovo dočasné pozastavení účinnosti avizovaných cel a trhy korigovaly předchozí prudké propady cen. Index sledující světové akciové trhy MSCI World zakončil duben dokonce o 0,7 procenta výše.

Dluhopisové trhy na toto prostředí reagovaly pozitivně. V první polovině dubna mnoho investorů začalo utíkat do jistoty, a tedy poptávaly relativně bezpečné státní dluhopisy.

Výnosy klesaly, resp. ceny rostly hlavně u evropských dluhopisů, a to včetně českých státních dluhopisů. „Horším obdobím prošly na druhou stranu spekulativní High Yield dluhopisy či americké Treasuries, které utrpěly vývojem akciových trhů a strachem z dalších kroků Donalda Trumpa,“ dodává Mašát.

Česká národní banka v dubnu o nastavení úrokových sazeb nerozhodovala, ale již počátkem května dodali centrální bankéři čtvrtprocentní snížení základní krátkodobé sazby na současných 3,5 procenta. Podle následných vyjádření se ale centrální banka blíží do bodu, kdy by si s dalším snižování sazeb mohla dát delší pauzu.

ECB pokračovala v postupném snižování a v dubnu snížila sazby o dalších 25 bazických bodů na 2,25 procenta. Vzhledem ke spíše protiinflačnímu vlivu amerických cel na evropský kontinent a slabšímu ekonomickému výhledu by ECB mohla ve snižování pokračovat i na dalších zasedáních.

Nezáviděníhodnou situaci má americký FED, na jedné straně je americká jádrová inflace stále poblíž horní hranice tolerančního pásma a efekt recipročních cel je pro tamější ekonomiku jednoznačně minimálně krátkodobě proinflační. Na straně druhé chaos způsobený prezidentem Trumpem vyvolává jak u spotřebitelů, tak u firem nejistotu, která se bude postupně přelévat do horšího výkonu americké ekonomiky a ochlazení na trhu práce.

Trumpovy cla mění pravidla hry a zvyšují nejistotu

Na pozadí celní války a dalších geopolitických zpráv začala naplno výsledková sezóna firem. Velice dobré výsledky reportoval např. Microsoft, který potěšil investory solidními čísly v divizi Azure a AI. Dařilo se i bankovnímu sektoru v čele s Bank of America. Naopak horší čísla reportovaly firmy ze sektoru běžné spotřeby, jmenovitě například McDonalds, kde je patrné určité ochlazení u střední a nižší třídy amerického spotřebitele. Regionálně se od začátku roku stále daří evropským a překvapivě silná čísla mají středoevropské akcie.

Průměrná výkonnost korunových globálně diverzifikovaných akciových fondů nabízených v České republice se pohybovala v dubnu okolo -2,3 procenta. Výkonnost za posledních 12 měsíců spadla na +3,1 procenta. Vyplývá to z Partners Indexu fondů za duben.

Skupina speciálně zaměřených akciových fondů, které se soustředí buď na konkrétní regiony či sektory, vykázala v dubnu pokles pouze -2,1 procenta. Meziročně jsou o solidních 7,0 procenta výše. V této skupině se nachází fondy, které mají specifické strategie i výsledky, a právě sázky na středoevropské trhy udržely na počátku roku tuto část akciových fondů výše. Index pražské burzy PX přidal za první 4 měsíce roku nadprůměrných +14 procent.

Výkonnost akciových fondů

1. PIF-AK – fondy investující do akcií vyspělých zemí
2. PIF-SPEC – fondy investující do nerozvinutých zemí a další speciální strategie (okrajové trhy, jednotlivé sektory apod.)

Útěk do kvality posunul dluhopisy výše

V klidu nenechal prezident Trump ani dluhopisové trhy. „V dobách nejistoty a zvýšeného rizika se investoři přesouvají do jistoty, což je ekonomický termín znamenající, odprodej rizikových aktiv a zvýšenou poptávku po nízkorizikových aktivech, většinou po dluhopisech,“ vysvětluje Mašát. 

To bylo jedním z hlavních důvodů, proč počátkem dubna dluhopisové výnosy klesaly, resp. ceny rostly. Evropský fiskální a obranný balíček, který v březnu způsobil strmý nárůst eurových a českých výnosů je tedy takřka zapomenut a investoři se nyní soustředí spíše na horší ekonomické vyhlídky způsobené obchodními válkami.

Opačná je situace u amerických Treasuries, kde převažují obavy z proinflačního efektu cel a nejistotu rovněž vnáší i vysoký podíl zahraničích investorů na americkém dluhu, jenž se ho mohou z důvodu nejistot začít zbavovat, což by tlačilo ceny amerických dluhopisů níže. Bohužel, centrální banky nemají v poslední době příliš silný vliv na dlouhodobé výnosy. 

Průměrné zhodnocení dluhopisových fondů za poslední měsíc bylo +0,8 procenta. Za posledních 12 měsíců jsou konzervativní fondy o +4,8 procenta výše. Fondy rizikových dluhopisů podle očekávání reagovaly na volatilitu cen akcií a sotva udržely svoji hodnotu s výkonností +0,1 procenta. Meziročně jsou výše o +5,3 procenta. 

Výkonnosti dluhopisových fondů

1. PIF-DLUH – fondy se státními a kvalitními korporátními dluhopisy
2. PIF-HY – fondy s investicemi do rizikových a spekulativních dluhopisů

U smíšených strategií hrály prim ty s nižším rizikem

V současné nepřehledné situaci ztrácely na ceně nejen akcie, ale i například i ropa. Nepřekvapivě rostla cena zlata, jejíž hodnotu na druhou stranu srážela propad hodnoty dolaru, který od počátku roku ztratil skoro 9 procent své hodnoty. Vyvážené fondy meziměsíčně klesly o -0,4 procenta a meziročně jsou +4,6 procenta v zisku. Zde se jedná i mix mnoha strategií, kde se mohou objevit i komodity a různé váhy akcií a dluhopisů.

Výkonnost smíšených fondů